Jistý rabín říkával: „V mládí, když jsem hořel láskou k Bohu, jsem se domníval, že celý svět přivedu k Bohu. Ale zanedlouho jsem pochopil, že by stačilo, kdybych obrátil lidi v mém městě. Hodně jsem o to usiloval, ale nedařilo se mi to. Přišel jsem na to, že jsem si vzal velké sousto, a zaměřil jsem se na své domácí. Nepodařilo se mi obrátit ani je. Konečně mi svitlo: Sebe samého dám do pořádku, abych mohl v pravdě sloužit Bohu. Ale ani toto obrácení jsem neuskutečnil.“
Boží Slovo k nám promlouvá o obrácení! Ježíš hlásal v pohanské Galileji: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu.“ V prvním čtení Jonáš chodí po Ninive a křičí nepříjemnou zprávu: „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno!“
V duchovním životě se rozlišují tří vrstvy obrácení, v některé se celkem jistě nacházím jako v nedokončeném úkolu:
1. obrácení: od života bez Boha k životu s Bohem. O 180°!
„Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno! Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst…“ Tohle obrácení se dobře pamatuje, vypráví a často jej provází citové nadšení a velká horlivost.
2. obrácení – od víry naučené, zvykové – k osobnímu vztahu!
„Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“ Týká se často lidi, kteří víru přijali s mateřským mlékem. Jde o obrácení, které překročí stín u nás platné rodinné tradice, vymkne se ze standardu víry – tak se to u nás vždycky dělalo. A o tomhle se nediskutuje. Opustí dětské botičky víry a začne žít víru jako osobní vztah s Bohem.
3. obrácení: věřit evangeliu a žít z něho. „Obraťte se a věřte evangeliu.“
Vzít evangelium vážně – Nebojme se slova radikálně… od kořene. Zevnitř. Radostná zvěst nás denně má vyzývat k malým změnám, jak mi ukazuje Ježíš. Podle slov Matky Terezy: neodmítnu Ježíšovi nic o co mne požádá, chci mu splnit každé jeho přání!