„po roce Vánoce přicházejí, hořké a kyselé“ zpívá v novém albu skupina Jelen. Důvod „kyselých Vánoc“ je uhnutí ze společné cesty – ohrožení jednoty ve vztahu. A o tom je i dnešní příběh:
Josefa nacházíme v dnešním úryvku evangelia v období po zásnubách, před uvedením do svého domu - žijí tedy každý ve svém.
Tam se odehrává tísnivé zjištění: Marie je těhotná! A tam přichází zvěstování: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Josef je zvěstováním obeznámen o původu dítěte. Dostává úkol vzít Marii k sobě a dát dítěti jméno. Uzná tak před zákonem dítě za svého syna. Josef se Stal otcem Pána Ježíše skrze manželství s Marii.
Podobný proces nacházíme v každé vznikající rodině: žena se stává matkou jednoznačněji – prostřednictvím biolo-gického procesu. Je spjata s dítětem od početí, po narození přebaluje a krmí, umí s ním mluvit i když ono vydává jenom divné zvuky :-) Otec si připadá v prvních měsících zbytečný. Ale není tomu tak. On se otcovství musí vědomě ujmout, což je jistý psychologický proces. Jde o zájem o manželku za-bezpečení rodiny a vlastní zájem o výchovu dítěte. To ho dělá otcem rodiny.
Co bylo nejdůležitější před narozením Ježíše? Připravit mu rodinu. A to je to nejdůležitější před Vánocemi i dnes. Upevnit manželství, utužit vztahy, které jsou také v těchto chvílích podrobeny zkouškám a nedorozuměním. Vnímám, že především takovou dobu milosti, na kterou se těšíme, nám ďábel umí nabourat a vnést do rodin rozdělení.
Přijmeme tedy u čtvrté adventní svíce to odhodlání ke kterému Bůh vybízí Josefa. Neboj se přijmout Marii s dítětem… Neboj se stávat se manželem, manželkou skrze vědomé vyjádření zájmu o partnera, neboj se stávat se kně-zem podle Ježíšova srdce, stávat se dítětem milujícím své rodiče. Vřele doporučuji manželům obnovit svoje odevzdání manželským slibem, který se pomodlí. A každý se snažme objevit něco hezkého na člověku, v blízkosti kterého žijeme a nově ho přijmout. Tak jako sv. Josef vědomě a nově přijal Marii a stal se před lidmi otcem Ježíše.