I
Náš Pán už dávno apoštolům slíbil moc odpouštět hříchy (Mt 17, 18).
Avšak dal jim ji až nyní. Až ve chvíli, kdy nejvíce cítili, co znamená znovu získat pokoj, který se ztrácí podobnými selháními, jako bylo i to jejich…
Až tehdy je dělal nositeli tohoto neocenitelného daru, když byli nejpřipravenější pochopit jeho velikost…
A když jim odevzdával moc odpouštět hříchy, pamatoval ještě na něco.
Věděl, že má před sebou lidi. A že lidé jsou schopni s dostatečnou jistotou přijmout neviditelnou moc jen pomocí viditelného znamení. Dechl proto na ně a řekl: „Přijměte Ducha svatého…“ Přijměte toho, který má připravovat lidská srdce k přijetí všech ostatních Božích darů, hlavně daru, kterým se odpouštějí hříchy a vrací se jim pokoj.

II
Přijměte Ducha svatého – kterého nedýchám na vás proto, že bych vám ho nedokázal odevzdat i jinak, ale proto že jste schopni s jistotou ho přijmout jen takto a jen takto nějak ho odevzdávat těm, kteří vás v duchu kajícnosti jednou budou o něj žádat…

III
Pán zařídil věci tak, abychom neviditelnou Boží milost, kterou nám zasloužil svým křížem, dostávali obyčejným lidským způsobem.
Rozhodl se nám ji dávat vnějším znamením postřehnutelným smysly a dávat nám ji skrze lidi, kteří pro své opakující se nevěrnosti vůči Bohu jsou někdy až příliš lidmi a také potřebují stejnou službu, kterou nám vysluhují, avšak jsou potom i na základě své vlastní zkušenosti schopni lépe nás pochopit a ochotněji nám posloužit.
Zajisté si uvědomujeme, jak velice nám Pán vyšel vstříc, abychom mohli žít v pokoji, který přinášel na konci dne svého vzkříšení svým vylekaným a zahanbeným apoštolům.
Jestliže by se po této úvaze o Pánově neocenitelném daru, který se skrze apoštoly dostal také k nám – a to už v tolika případech – neozvala v našem srdci vděčnost, museli bychom uznat, že naše zastavení se nad tímto slovem evangelia nebylo dostatečné.

IV
Pane Ježíši Kriste, když myslíme na závěr dne tvého vzkříšení, velice ti děkujeme za svátost smíření, za toto převzácné zřízení k odevzdávání pokoje.
Zároveň tě prosíme o tvého Svatého Ducha, abychom uměli tvůj pokoj nejen přijímat, ale také ho odevzdávat…
Když ne jinak, tak aspoň odpouštěním hříchů, kterým se nám ublížilo, a aspoň takto ti děkovat za dar této svátosti. Amen.